Instalace tepelného čerpadla má v Evropě pozitivní vliv na průkaz energetické náročnosti budov (EPC) a často vede ke zlepšení o 1 nebo více energetických tříd. Potenciální úspory energie a vyšší komfort, které energeticky úsporné domy poskytují, se následně projeví ve zvýšení hodnoty nemovitosti nebo nájemného. Nárůst hodnoty se pohybuje v rozmezí 2 až 8 %.
Směrnice o energetické náročnosti budov stanovuje minimální požadavky a standardizovaný rámec pro výpočet energetické náročnosti. Cílem je zlepšit energetickou náročnost budov v Evropské unii. Od roku 2019 jsou v EU při prodeji nebo pronájmu budov povinné průkazy energetické náročnosti budov. Instalace tepelného čerpadla přispívá k energetické účinnosti domů. To znamená, že zlepšuje průkaz energetické náročnosti budov. Instalace tepelného čerpadla může přispět ke zvýšení o jednu až dvě energetické třídy. To závisí na dvou faktorech.
- Původní topný systém, například nekondenzační kotel na olej nebo plynový kondenzační kotel
- Rozhodnutí o změně nebo zachování těles, jako je podlahové vytápění nebo radiátory.
Zvýšení energetické třídy vede k úsporám energie, většímu komfortu a lepšímu ekologickému profilu. Tyto výhody se pak mohou odrazit v hodnotě domu. Tato cena je vyjádřena jako doporučená cena po modernizaci. Na evropské úrovni vede zlepšení energetické účinnosti také k navýšení cen nájemného (přibližně 5 až 18 % v závislosti na několika faktorech). Dopad na nájemné je však obecně nižší než na ceny nemovitostí.
Z přehledu odborné literatury vyplývají pozitivní zjištění na trzích s nemovitostmi v západní Evropě, Finsku a Švédsku. Daikin shromáždil relevantní důkazy o navýšení energetické účinnosti v Evropě, přičemž se zaměřil především na následující země: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Belgie, Nizozemsko a Spojené království. Ve všech zemích jsou zásahy v oblasti energetické účinnosti se skokovým zvýšením třídy energetické náročnosti budov spojeny s pozitivními nárůsty cen a zvýšením cen nájemného. Dopady jsou výraznější ve venkovských oblastech a u domů v Německu a Francii. Opačná zjištění platí ve Španělsku a Itálii, kde je vyšší cenová citlivost městských bytových domů.
V Německu dochází v městských oblastech při poklesu spotřeby energie o 100 kWh/m2a k průměrnému nárůstu ceny o 6,3 %. Ve Francii se dopad na cenu domů, které přešly ze štítku D na štítek A nebo B, pohybuje od +6 do +14 %. Ve Španělsku se na štítky A, B nebo C připisuje v průměru 7,5 % oproti štítkům D, E, F nebo G. V Itálii se změna hodnoty mezi štítkem E a D pohybuje kolem 5 až 6 %, ale při přechodu ze štítku G na štítek D se zvyšuje o 14 až 18 %.
Na všech zkoumaných trzích se rovněž projevují regionální rozdíly. Například region Okcitánie ve Francii vykazuje větší navýšení za domy i byty. Podobný trend vykazuje i nizozemská provincie Groningen.
Ve východní Evropě bylo publikováno jen málo recenzovaných článků. To znamená, že je obtížnější vyvozovat závěry pro jednotlivé země. Výjimkou je Rumunsko, kde studie prokázala existenci pozitivních energetických přirážek na trhu s nemovitostmi.
Závěrem lze říci, že štítky EPC byly plně zavedeny ve většině členských států. Staly se také důležitými faktory při rozhodování o koupi nemovitosti. Dopad EPC na ceny byl v jednotlivých zemích zkoumán různorodě, takže je obtížné poskytnout přesné odhady prémií spojených s vyššími značkami. Přesto je zřejmé, že energeticky úspornější domy mají na trhu trvale vyšší ceny než obdobné nemovitosti s nižšími energetickými štítky.
Přesnější kvantitativní hodnocení, zdroje a odkazy naleznete v celém dokumentu.